Odpověď na otázku z minulého čísla: Ve věku, kdy u nás jsou už herečky vysloužilé, použité a staré, tu teprve začínají zjišťovat, o co v těchto kvalitních filmech jde! Ale asi je to pitomost, protože tu vypadají všichni mladě až do stáří, takže blíž byl nejspíš Jirka: „Protože většina by se při pohledu na to červenala a to včetně herců!.“ A díky za odpovědi, ona to totiž byla otázka tak nějak do pléna, na co kdo přijde, chi. Ale už k dnešnímu blogísku.
Jsem Čech jak poleno a Češi prostě mají rádi věci zadarmo. Ale ještě vám radši pořádně navodím tu atmosféru. Jdete do Tesca na Andělu/v
Děčíně/někde v dža nakupovat, zhrození, že nemáte nápad co vařit o víkendu a spíš už se
vidíte doma s nohama nahoře, jak jste utahaní po práci nebo po škole.
Nuceně tedy bloumáte a doufáte, že nápad přijde sám od sebe, nálada pod psa se
nijak nezlepšuje, všude mraky lidí, jedna kase otevřená, deset zavřených a
kručí vám v žaludku. A jelikož hlad má velké oči, tak nakupujete a
nakupujete jako diví i ty potraviny, které nejsou v akci, a s tím
pomyšlením, že pak budete tvrdnout ve frontě nekonečně dlouho, protože všichni
to mají stejně :). A teď si uděláme teleport do nákupáku v Koreji v
blízkosti mé koleje a do trošku jiné situace.
Jdu na oběd do jídelny a doufám v něco delikatesního,
protože vím, že po o pojedeme na piknik a tam si dáme k večeři pizzu u
vody a to bude asi za dlouho. Ale co čert a manažer jídelny nechtěl, jídlo se
prostě nedalo jíst. Takže jsem po obědě měla hlad jak před ním (a Číňanky si ze
mě už dělaly srandu, že prý furt chci něco jíst i když jsem po jídle, ehm). No,
ale naštěstí jsme se dohodli s ostatníma, že při čekání skočíme do
nákupáku a koupíme nějaké ovoce a mňamky na svačinku v mezipizzovým období.
A teď se konečně k tomu dostáváme. Konečně jsme skoro ve stejné situaci
jako typický Čech v pátek odpoledne – mám hlad a jsem v obchodě a už
chci být někde jinde.
Ale on to naštěstí není ledajaký obchod, on to je obchod
kouzelný! Je to obchod velký a korejský a v Koreji jsou velké obchody
speciální tím, že je OCHUTNÁVKA na každém rohu a že prodavačů a nabízečů je tam
skoro víc než zákazníků. A tedy já
hladová chudinka, která vypadá, že se vlivem korejský rýže ztratí za chvíli
před očima, jsem mohla částečně ukojit své tužby! Chtěla jsem vám poctivě zdokumentovat všechny nabízeče, ale byla jsem z toho děsně nervózní, takže
se to zcela „ostře“ nepovedlo. Oni totiž vypadají mile a přátelsky nabízí, ale
pak se občas rozkřičí jak ďábli a já, když nevím, co to znamená, se jen těžko
dohaduju, jestli řvou „Ty čurdo jedna nefoť mě,“ nebo „Pojďte ochutnat právě upečený steak z místních
pastvin.“
Tak, ale už k jednotlivým ochutnávkám. Přesně si
nepamatuju pořadí, ale tuším, že jsem začala výborným kouskem pomeranče. Poté
přišla na řadu šunčička. Další paní mi nabídla nudle s pálivou omáčkou,
mňamka.
Přes nudle jsem se dostala až ke dvěma druhům plněných horkých
knedlíčků masem, které mi tak chutnají, že jsem tam pak šla znovu.
Losová pomazánka podávaná na toustovém chlebu taky nezklamala
– též 2x.
Víno paní před námi začala akorát otevírat, tak jsme si
počkali a rovnou ho zkusili.
Na studenou polévku jsem si moc netroufla, ale aspoň jsem
paní zdokumentovala.
Další kousky masa jsem pro změnu navštívila 3x, ale fotku
nemám, páč pán se tvářil dost zle. Ale bylo to zas dobrý, no :). A to grilovaný maso,
to je dost supr taky! Zandala jsem to bohužel ale zeleným trávovým rosolem bez chuti, ble! Naštěstí se ještě vše v dobré obrátilo a já to završila božskou mangovou a kokosovou zmrzlinou,
který bych mohla sníst +- dva kýbly.
Ke které jsem si mohla ještě dát kafíčko,
ale to jsem si řekla, že by to už bylo jak luxusní restauraci a vyprdla se na
to. A to možná už je všechno, možná si ale taky tu přehršel věcí nepamatuju.
Takže podtrženo sečteno, najedla jsem se při procházení nákupákem (jo, byla
jsem u něčeho vícekrát, ale to nikoho nezajímá přeci), nebyla nevrlá a ve finále
nenakupovala blbosti. Prostě paráda!
Ale vůbec se v obchodech motá fakt víc pracovníků než
zákazníků. Mají mikrofony a křičí, nabízejí, skáčou, juchají, ukazují,
vysvětlují, balí, podají vám banány z regálu, vnucují saláty, dávají
housky do pytlíku a já nevím co všechno. Šílený! Ale aspoň je prča. Jen ještě
taková věc na závěr – v takovýchto hygienických podmínkách tam jsou schopni
prodávat maso – není v chlaďáku, není odděleno od lidí a vůbec mi z toho
bylo celkem blivno…
A nebo takhle si tu můžete koupit ryby, pá!
Žádné komentáře:
Okomentovat