MERS útočí, jedu domů a hlavně - honí mě mlsná!

MERS útočí! Škoda, že ne Mars, protože s Marťanama by byla aspoň větší sranda. Já se to dozvěděla od paní učitelky korejštiny, která říkala MERS isojo v jižní části Seoulu, tak tam nejezděte. Takže zvěsti se objevily před nějakou dobou, pak tu zavřeli pár tisíc škol, poslali do karantény pár lidí, 10 lidí zemřelo a tak jedu domů. Před tím ale ještě mám pár věcí na srdci.

 V Čechách ti poplašňáci novináři psali, jak najednou všichni nosí roušky, což není pravda. Tady je nosí pořád, jen možná se to o trošku rozšířilo, ale ani předtím nebylo těžké sehnat foto řady lidí v metru, kteří jsou všichni s rouškami, jak bylo vidět ve všech novinách. Roušky tu totiž koupíte kdekoliv. I s veselými obrázky! A nosí je tu nejen kvůli MERSu, ale i kvůli prachu z Číny, nebo kvůli MÓÓÓÓDĚ! Kvůli módě si zakrývat pusu tak, že jim není rozumět, to můžou jedině Korejci, fakt.

Pak objevila se tu všude varování! Nejdřív v korejštině a pak se jali je přeložit do angličtiny. S nimi se objevily i desinfikovače rukou a měřiče teploměrské. Takže teď už mám jistotu, že horečku fakt nemám a ruce mám čistý jako nikdy. Jen tak náhodou, viděli jste teploměr, co se strká do ucha? Já ne, ale foto nemám, ale možná ještě pořídím.

A pak tak nejzáhadnější věc… Našla jsem, že už existuje předpovídač budoucnosti! Fakt a to neke! Protože jak jinak si vysvětlit, že jsem v zemi, kde včera znamená zítra. Teda ne, kecám. Takže tedy kde je dnes, v Evropě je noc na dnešek a v Americe je ještě včera (doufám, že to neříkám blbě), ale podle mého každopádně zítra není ještě nikde. A i přesto jsem ulovila PrintScreen ukazující, že jsem našla článek z budoucnosti! Bylo 12.6. a já našla článek z 13.6.!! Huiii! Budoucnost!

Každopádně jedu domů a to tuhle středu. A tuším, že se potkám se spousto lidí, takže přikládám seznam věcí, co by mi udělal radost, kdybych dostala na přivítanou. Nebo si to jen přečtěte, ať víte, jaké blbosti lidem chybí v Koreji – to spíš asi :). Bude mi i stačit, když vás uvidím.

Jednu vařenou bramboru (miluju brambory)

Jednu pečenou bramboru (miluju brambory)

Dědovu (dědo J!) domácí hranolku s bálkánským sýrem a česnekem (miluju brambory)

Hranolku domácí libovolnou (miluju brambory)

Lžíce bramborové kaše (miluju brambory)

Vlastně libovolný výrobek z brambor, hlavně ne tu zpropadenou rýži (miluju brambory)

Carbonaru (mami? – je fakt dobrá, dám vám kdyžtak recept, ale za bramboru!)

Jablko (jsou tu tak drahá, že jsem měla jedno za celou dobu a divný)

Nesýrovou pizzu, klidně studenou a včerejší (když je v menzu „nejedlotina“, jíme pizzu za 5000 - sýrovou)

Šlehačku s jahodami, borůvkami, malinami (Tome <3?)

Pívo libovolné avšak „nedesítka“ (ty jejich cajdáky nevyspělého pivního průmyslu jsou špatný, špatný, špatný!)

Utopenec s cibulí… a nebo jen tu cíbu (utopenec je maximálně ten z řeky vytaženej)

Skývu chleba se solí a pepřem (Chleba, chleba? Kde? )

Patičku čerstvého chleba (ale po jezení jen rýže a tousťáku možná ani čerstvý chléb nepoznám)

Cokoliv nepálivého a přesto ochuceného (co není pálivý nebo barbeque, nemá žádnou chuť)

Rohlík (Uii a s máslíčkem by byl?)

Jogurt! (nemám 4 měsíce ledničku -> nemám jogurt)

Hermelín (prostě sýr, sýr.. Tady i místo cheese při focení říkají to šílený kimči!)

Olivy, olivy, olivěnky olovnatý! (ty prostě jen miluju a můžu pro ně položit život, zvláště za ty z Maroka)

Takže tak nějak. Ale jsem poměrně skromná ne? Každopádně blogísek nekončí, mám ještě pár věcí, o kterých jsem chtěla napsat (třeba korejská móda, divný obchody, zvyky Korejců apod. ), ale nebyl čas… Tak ještě pár týdnů jednou týdně zaspamuju, dejme tomu vždy v úterý, kdyby se vám chtělo číst. 

Jooo, a kdo mi pořád dává ty +1 na googlu 3 minuty potom, co uploadnu příspěvek?