čtvrtek 26. března 2015

Rýžové nebe



Na život v Asii jsem dopředu netrénovala a skočila do rýžového nebe rovnou po hlavě. Rýže je skutečně všude a pořád. K snídani, k obědu i k večeři. Světlé chvilky bez rýže je třeba slavit bouchnutím šampáňa nebo aspoň panákem soju.

K snídani prý ale dělají i evropské menu – musli, mlíko, studený míchaný neslaný vajíčka a tak, nebo varianta druhá korejská – rýže, kimchi a něco k tomu, třeba chobotnice. Já jsem si ale snídaně nepřihlásila, protože jsem líná se prelit z postele, když nemusím, takže si v klídku na pokoji vždy sním nějaký ovoce a vypiju ochucený mlíko. Skoro jako v ČR. 

Obědy a večeře vypadaj naprosto stejně.
 -          











Z obrázků si asi jasně uděláte představu, jak to vypadá, tak jen vypíchnu největší pecky místní menzy.


-     Dobrá rada pro přežití zní: čím červenější, tím pálivější!
-          Veselý je jíst kytku, co vypadá jako svízel přítula a chutná jako kaktus. (foto 2)
-          Nedávejte si ohřívaný tofu, je to dost bezchutnej a nechutnej rosol.
-          Kimchi patří ke všemu, třeba i ke klasický italský pizze.
-          Pije se až po jídle.
-          Na saláty s radostí dávají jahodový jogurt (asi přeháním, ale ono to tak vážně chutná).
-          Ty malý kuličky (bílý a růžový) jsou kaviár (teď to zní jakože luxusně, ale ono to v tom jídle není poznat).
-          Dobrá je ta červená polívka s bambusovýma výhonkama, tofu a jarní cibulkou, ta s mořskou trávou není nic moc… Asi není těžký odhadnout, která bývá častěji.
-          Když jsou někde kolečka s dírou, nebo je to moc dlouhý, tak je to chobotnice
-          Nedávejte si omáček stejně jako Korejci. Pálí. I když ... je fajn aplikovat pravidlo 1 pro červené omáčky nebo myslet na jahodovej jogurt u světlé omáčky.
-          Brambory jsou jako vedlejší jídlo k rýži.
-          Když jsou těstoviny, tak jsou rozvařený a „něco“ jim chybí, ale je to ZMĚNA!
  

Bohužel jsem nevyfotila největší pecky místních kuchařek - malý rybičky v červený pálivý omáčce se spoustou malejch kostí, co píchaj v krku, a po kterých si musíte dojít na ještě jednu večeři. Tak třeba to ještě ulovím.
Když na to teďko takhle koukám na fotkách, tak to vypadá hezky a barevně :D
Jinak, ráda na otázky ohledně přesného popisu delikates odpovím, myslím totiž, že jsem expert na popisování chutí (viz rada č.2)!

1 komentář: